Heroldi Evangelia

Heroldi Evangelia jsou Mezinárodní asociací věřících papežského práva, kteří byli jako první ve třetím tisíciletí ustanoveni Svatým Stolcem, u příležitosti liturgického svátku Stolce svatého Petra, 22. února 2001..

Tato Asociace, tvořena především mladými lidmi, je přítomná již v 80 zemích světa. Jejich členové, zasvěceného života, žijí v celibátu a plně se věnují apoštolátu, bydlí v domech určených zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. V jejich každodenním životě se střídají rekolekce, studium, modlitba a společná evangelizační činnost v diecézích a farnostech, se zvláštním důrazem na formaci a rozvoj mládeže.

Ačkoli neskládají sliby a zůstávají v laickém stavu – s výjimkou těch, kdo se vydali cestou kněžství – snaží se ve všem uskutečňovat evangelijní rady v celé své ryzosti.

Žijí v komunitě (mužské nebo ženské), v prostředí bratrské lásky a disciplíny. V jejich domech se rozvíjí intenzivní život modlitby a studia, podle moudrého příkazu sv. Jana Pavla II.: „Základním cílem výchovy a vzdělávání laiků je stále jasnější objevování jejich osobního povolání a stále rostoucí ochota žít toto povolání tak, že naplňují vlastní poslání.“ (Christifideles Laici, 58).

Jejich zakladatelem je Monsignor João Scognamiglio Clá Dias.

Další kategorií členů jsou „Společníci“, kteří „třebaže pociťují ztotožnění s duchem Asociace – jak se dočteme ve Stanovách – nemohou se zcela zavázat k jeho cílům kvůli svým kněžským závazkům, nebo proto, že patří k nějakému institutu zasvěceného života či společnosti apoštolského života, nebo z důvodu jejich povinností manželských či profesních“.

Proto jak laici sezdaní, tak i svobodní, kteří žijí ve světě, kněží, jáhni, řeholníci a řeholnice, laici zasvěceného života nebo členové jiných asociací či církevních hnutí, Společníci Heroldů Evangelia, mají kromě dodržování běžných stavovských závazků a povinností, snahu žít v souladu s charismatem a spiritualitou Asociace, které věnují svůj volný čas s odhodláním plnit i určité povinnosti.

Cíl

V prvních článcích svých Stanov se nastiňuje povolání Heroldů Evangelia: „Tato Asociace […] se zrodila s cílem být nástrojem svatosti v Církvi, pomáhat svým členům velkoryse reagovat na výzvu k plnosti křesťanského života a ke zdokonalování lásky, přivádět k užšímu spojení praktického života s vírou […].

Kromě toho se Asociace zaměřuje na aktivní, vědomou a zodpovědnou účast svých členů na spásonosném poslání církve prostřednictvím apoštolátu, k němuž je pověřil Pán při křtu a při biřmování. Tímto způsobem by měli působit ve prospěch evangelizace, posvěcení a křesťanského oživení běžných skutečností.

Spiritualita

Spiritualita Heroldů Evangelia je založena na třech hlavních bodech: Eucharistie, Maria a papež, jak je definováno ve Stanovách: „Hlavním pilířem spirituality je adorace eucharistického Ježíše, nesmírně cenná v životě Církve pro její budování jako jedné, svaté, katolické, apoštolské a jako těla a snoubenky Krista (EE 25, 61); dále mariánská zbožnost, napodobovat Marii vždy Pannu a učit se kontemplovat v Ní Ježíšovu tvář (NMI 59); a oddanost papeži, viditelnému základu jednoty víry (LG 18).“

Tyto tři prvky jsou zřetelně vyobrazeny ve znaku Asociace.

Charisma

Charisma Heroldů Evangelia vede ke snaze o jednání v duchu křesťanské dokonalosti a hledání nádhery ve všech úkonech každodenního života, i když jsou vykonávány v soukromí, a jsou vyjádřeny ve vznešeném přikázání Ježíše Krista: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48).

Pro Heroldy Evangelia by toto pozvání k dokonalosti nemělo zůstat omezeno na vnitřní činy, ale musí se projevovat vnějšími skutky tak, aby co nejlíp odrážely Boha. To znamená, že Herold Evangelia musí znovu zahalit do posvátnosti své každodenní skutky, a to když je sám, tak i když je na veřejnosti, v evangelizační práci, ve vztahu k bratřím, v účasti na liturgii, na hudebních a divadelních vystoupeních, i za všech jiných okolností.

Toto hledání dokonalosti znamená nejen přijetí a praktikování ctností, ale také činit tak s krásou, která může být důležitým prvkem posvěcení.

Ne bez důvodu připomíná Pavel VI. v listu umělcům důležitost učení 2. vatikánského koncilu:

Svět, ve kterém žijeme, potřebuje krásu, aby neupadl do zoufalství. Krása, stejně jako pravda, naplňuje radostí lidské srdce a je drahocenným ovocem, které odolává zubu času, a které spojuje generace a sjednocuje je v úžasu.“

Evangelizace prostřednictvím kultury a umění

elikož v kultuře a v umění vidí Heroldi účinné nástroje evangelizace, často využívají hudbu, jak vokální, tak instrumentální.

Tímto způsobem Heroldi utvořili veliké množství chórů, sborů, orchestrů a hudebních těles, které si kladou za cíl zvěstovat odkaz víry a naděje současné společnosti.

Tento nesmírně důležitý úkol umění vyzdvihl papež Benedikt XVI. – sám veliký milovník hudby – při různých příležitostech, jako například v děkovném proslovu na konci koncertu, který pro něj uspořádal italský prezident u příležitosti třetího výročí jeho pontifikátu 24. dubna 2008:

Existuje tajemná a hluboká příbuznost mezi hudbou a nadějí, mezi zpěvem a věčným životem: ne bez důvodu křesťanská tradice zobrazuje duše blažených, jak sborově zpívají unešené a oslněné Boží nádherou. Ale skutečné umění, stejně jako modlitba, se nevzdaluje od každodenní reality, naopak, vyžaduje od nás, abychom ho „zalévali“ a nechávali ho vyklíčit, aby přineslo ovoce dobra a pokoje.“

2017-08-23T00:47:31+00:00 0 Comments

Leave A Comment